"Mrně," ale superstar

9. června 2009 v 23:08 | David Vaníček |  Ze zákulisí

Vzpomínáš jak já, Fernandóóó.... zpívá v jedné předělané písničce od Abby Věra Špinarová. Tuhle melodii jsem si s kolegy v pondělí ráno pustil pro inspiraci, když jsem se dozvěděl, jak je můj úkol: Fernando Alonso je v Praze, buď mu v patách.

Tajně jsem doufal, že pilot formule 1 nebude po naší metropoli jezdit nějakým autem, těžko bysme dvojnásobného mistra světa dohnali... I když... myslím, že stav a zácpy pražských silnic by mu moc šancí nedaly :-)

Na Fernanda Alonsa jsem čekali před hotelem Anděls na Smíchově... "Tady ale s tímto jménem ubytovaný není," tajuplně se culila dáma a managementu hotelu, "vážně to nemůžu říct, ctíme soukromí klientů." Najednou se ve vzduchu začala vznášet atmosféra "hvězdné důležitosti", jakou pocítíte vždycky, když je nablízku někdo VIP a všichni okolo něj vytvářejí napětí a ovzduší nedotknutelnosti. "Vy jste odkud," kysele se na nás zatvářila dáma v růžové košili. "Jsme z televize Nova, dobrý den...." řekl jsem. Aniž by se ta slečna představila nebo pozdravila, zatvářila se ještě kyseleji a otočila se k nám zády. V proslené hale hotelu se mezitím objevil Fernando Alonso a mířil ke vchodu. Paní v růžovém ho ale nakonec "vyvedla" bočním vchodem, musela přeci vytvořit dojem hvězdy. Samotnému Fernandovi to bylo, myslím, úplně jedno.


Stejně pak stál před desítkami kamer a fotoaparátů v nemocnici Motol. Přijel sem za dětmi z onkologického oddělení, jako velvyslanec dobré vůle je chtěl pozdravit a mluvit s nimi. "Jsem rád, že jsem přijel, jsou tady přátelští lidé a Praha je hezké město," naučeně odpovídal na tiskové konfereci. Ve skutečnosti si ale Prahu ani nemohl prohlédnout, protože v neděli večer ještě závodil na Velké ceně Turecka, hned poté letěl do Prahy, z letiště odjel do hotelu, z hotelu šel jen několika ulicemi do italské restaurace, dal si pizzu a pak padl do postele jako zabitý.

S dětskými pacienty motolské nemocnice si chvilku povídal, dostal do nich dárky a s jedním klukem soupěřil o Velkou cenu Motola. Prohrál. Přestože je Ferando Alonso bezpochyby charismatický, moc srdečný se nezdál, profesionálně se usmíval, ale jakoby s ním emoce moc nepracovaly. I na otázky novinářů odpovídal opakovaně opět naučenou větou: "takové akce se vždycky dotkou mého srdce."

Asi mu to poradci dobře nadiktovali, ale kdo chtěl poznat skutečnou Alonsovu tvář, nepochodil. Bylo to podobné jakoby do Prahy přijela jeho loutka. Děti v Motole ale měly velkou radost (vždyť přijela superstar!), a to bylo nakonec to nejdůležitější.



FERNANDO ALONSO. Je mu sedmadvacet let, je prý hodně ambiciózní a netají se tím, že chce a chce a chce být nejlepší. Dokázal to taky v době, kdy byl v jednou týmu s Luisem Hamiltonem a ti dva si navzájem dělali nekolegiální naschvály. Fernando si oblékl závodnickou kombinézu už ve třech letech, kdy si poprvé sedl do motokáry. Pak už se to s ním doslova vezlo, až se stal ve světě formule 1 ikonou. Kolegové mu říkají EL NANO, tedy "mrně" nebo "prcek".

Chcete také blog jako David Vaníček? Založte si jej zdarma zde!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 borec borec | 21. června 2009 v 13:18 | Reagovat

Můj sen byl jednou potkat jezdce Formule 1...Snad potkám Massu v září na Autodromu v Brně...

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama