Červen 2009

Snímky ze zákulisí Novy na galerie.cz!

27. června 2009 v 14:46 | David Vaníček |  Ze zákulisí
Pod značkou televize Nova už je celá rodina webových portálů. První byly zpravodajské stránky tn.cz, pak se přidala internetová televize Nova.cz a máme dalšího člena rodiny: GALERIE.CZ!

Jednoduše můžeme nahrávat do svého vlastního alba až 5 GB fotek, bez instalace software, fotky se dají nahrávat hromadně a podobně jako na Facebooku, i tady můžete na fotkách označit své přátele.

Webmasteři na Galerie.cz pro začátek nahrály desítky fotek ze zákulisí televize Nova, podívejte se: www.tvnova.galerie.cz Těšíme také na vaše snímky!

Co zůstalo po Hitlerovi na našich zámcích

23. června 2009 v 22:39 | David Vaníček |  Naostro


Kauza, která možná ještě pořádně zahýbe světem českých památkářů. Tajemství umělecké sbírky Adolfa Hitlera otevřel badatel Jiří Kuchař za pomoci kolegy z pořadu Na vlastní oči - Stanislava Motla. Objevili, že na některých českých zámcích zůstaly ještě desítky let po válce sochy, obrazy nebo různá díla, která si nacistický vůdce koupil, dostal darem, nebo je sprostě nakradl od židovských rodin...

Navzdory tomu, kolik lidského neštěstí, životů a prolité krve měl nacistický vůdce na svědomí, vyhledával překvapivě nekonflitní umění. Sám maloval a chtěl být profesionálním malířem, ale na školu se nedostal. Tak se stal aspoň malířem pokojů a umění sbíral.

Hitler měl velké plány, chtěl si kousek od hranic s Českem - v Linzu - otevřít obří muzeum, kde by měl všechny své umělecké kořisti hezky pod jednou střechou. Jenže plán na muzeum byl velkolepý a těžko zvladatelný, takže prozatím hledal jiná místa, kam by své sbírky "zašil"...

Vybral si také cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě, gestapo odsud nekompromistě vyhnalo mnichy a jednotky SS klášter necitlivě natřely nazeleno, aby byl nenápadný. Jeho chodby se plnily trezory s mincemi nebo zabalenými sochami.

Po válce do Vyššího Brodu přijeli spojenci a všechny údajné Hitlerovy pozůstalosti nakládali na auta a odváželi do centrálního sběrného místa v Mnichově. "Sochy tam ale nechali, protože si možná mysleli, že jsou bezcenné," dodává badatel Jiří Kuchař.

Později se objevil dopis, který pozůstalost defacto označil za válečnou kořist a tím pádem sochy zůstaly na našem území a kdo ví jak je někdo rozmístil na různá místa - především ale v jižních Čechách.

Jiří Kuchař o tom vydal knihu "Hitlerova sbírka v Čechách" - už se prodává - a když jsem s ním téma natáčel do Televizních novin, přemýšleli jsme, co zveřejnění konkrétních soch vyvolá. "Bude z toho rozruch," předpovídal Kuchař.

A měl pravdu. Kolegyně Lucie Kándlová jela s kameramanem do zámeckého parku v Hluboké nad Vltavou natočit tři sochy - Veslaře, Afrodité a Rozsévače. Hitlerovi se tehdy natolik líbily, že si je koupil na aukcích. Téměř nikdo netušil, odkud pocházejí, žádné popisky u nich nebyly a podle ředitele Alšovy galerie, které sochy patří, prý muzejníci o původu něco tušili, ale raději to nijak neventilovali.

Když jsme reportáž odvysílali v Televiziních novinách, muzeum poslalo k sochám hlídače a pak je v tichosti a bez přítomnosti novinářů schovalo do depozitáře - viz reportáž.

Badatel Kuchař už mi po vysílání psal SMSku, že podobných objevů má ještě desítky - možná i vy jste o víkendu na zámku obdvidovali obraz, který si zamiloval i krutý Hitler. Tajemství okolo jeho sbírek možná vyprchá. Když se to povede, příští rok chce Jiří Kuchač část vůdcovy sbírky vystavit v některé galerii... ale trochu se bojím, jestli to nebude příležitost pro české neonacisty, jak si vytvořit novou "modlu." Znalci si to nemyslí, je to prý pořád jen umění. Doufejme.

Kdo, co: nudisti. Pro koho, co: nudisti...?

16. června 2009 v 21:03 | David Vaníček |  inVERZE

Dílo s názvem: "StandarTní nudisti"
autor: neznámý, místo: Máchovo jezero, komentář: nepotřebuje.

Bez těchto zpráv nemůžete jít spát!

11. června 2009 v 23:39 | David Vaníček |  inVERZE
Nejdůležitější události dne?
Na titulní stránce jednoho českého webového portálu jsou prostě zprávy,
bez kterých nemůžete jít spát. :-)

Filtr na hulváty

10. června 2009 v 23:08 | David Vaníček |  inVERZE
Jsem moc rád, že pravidelně navštěvujete můj blog a že vás zajímá.

Jsem také rád za vaše postřehy a komentáře. Ale anonymita Internetu bohužel některé slabomylsnější hulváty jako třeba muže s předzívkou "Lump" láká k tomu, aby si pod jakékoliv články vylévali vztek nebo léčili mindráky. Kdyby to probíhalo alespoň bez vulgárností, respektoval bych to.

Bohužel i některé odpovědi na verbální průjmy těchto chudáků se neobejdou bez vulgarit.

Právě proto jsem se rozhodl že od této chvíle budou diskuze pod články už jen moderované. To znamená, že komentáře můžete dále psát a my je zveřejníme v případě, že nebudou obsahovat sprostá slova a také reklamní sdělení. V posledních týdnech už se to nedalo korigovat a všechno má svou mez.

Upozorňuji předem, že to není cenzurování případné kritiky na mé články, pište dál i pokud se vám něco nebude líbit. Ale ti rozumní mi dají za pravdu, že můžeme diskutovat jako slušní lidé.

Díky všem za pochopení a těším se dál na vaše vzkazy :-)

David Vaníček
david.vanicek@nova.cz

"Mrně," ale superstar

9. června 2009 v 23:08 | David Vaníček |  Ze zákulisí

Vzpomínáš jak já, Fernandóóó.... zpívá v jedné předělané písničce od Abby Věra Špinarová. Tuhle melodii jsem si s kolegy v pondělí ráno pustil pro inspiraci, když jsem se dozvěděl, jak je můj úkol: Fernando Alonso je v Praze, buď mu v patách.

Tajně jsem doufal, že pilot formule 1 nebude po naší metropoli jezdit nějakým autem, těžko bysme dvojnásobného mistra světa dohnali... I když... myslím, že stav a zácpy pražských silnic by mu moc šancí nedaly :-)

Na Fernanda Alonsa jsem čekali před hotelem Anděls na Smíchově... "Tady ale s tímto jménem ubytovaný není," tajuplně se culila dáma a managementu hotelu, "vážně to nemůžu říct, ctíme soukromí klientů." Najednou se ve vzduchu začala vznášet atmosféra "hvězdné důležitosti", jakou pocítíte vždycky, když je nablízku někdo VIP a všichni okolo něj vytvářejí napětí a ovzduší nedotknutelnosti. "Vy jste odkud," kysele se na nás zatvářila dáma v růžové košili. "Jsme z televize Nova, dobrý den...." řekl jsem. Aniž by se ta slečna představila nebo pozdravila, zatvářila se ještě kyseleji a otočila se k nám zády. V proslené hale hotelu se mezitím objevil Fernando Alonso a mířil ke vchodu. Paní v růžovém ho ale nakonec "vyvedla" bočním vchodem, musela přeci vytvořit dojem hvězdy. Samotnému Fernandovi to bylo, myslím, úplně jedno.


Stejně pak stál před desítkami kamer a fotoaparátů v nemocnici Motol. Přijel sem za dětmi z onkologického oddělení, jako velvyslanec dobré vůle je chtěl pozdravit a mluvit s nimi. "Jsem rád, že jsem přijel, jsou tady přátelští lidé a Praha je hezké město," naučeně odpovídal na tiskové konfereci. Ve skutečnosti si ale Prahu ani nemohl prohlédnout, protože v neděli večer ještě závodil na Velké ceně Turecka, hned poté letěl do Prahy, z letiště odjel do hotelu, z hotelu šel jen několika ulicemi do italské restaurace, dal si pizzu a pak padl do postele jako zabitý.

S dětskými pacienty motolské nemocnice si chvilku povídal, dostal do nich dárky a s jedním klukem soupěřil o Velkou cenu Motola. Prohrál. Přestože je Ferando Alonso bezpochyby charismatický, moc srdečný se nezdál, profesionálně se usmíval, ale jakoby s ním emoce moc nepracovaly. I na otázky novinářů odpovídal opakovaně opět naučenou větou: "takové akce se vždycky dotkou mého srdce."

Asi mu to poradci dobře nadiktovali, ale kdo chtěl poznat skutečnou Alonsovu tvář, nepochodil. Bylo to podobné jakoby do Prahy přijela jeho loutka. Děti v Motole ale měly velkou radost (vždyť přijela superstar!), a to bylo nakonec to nejdůležitější.